Mapa pokroku ve skladbách z mého pohledu patří k nejvíce univerzálním nástrojům formativního učení, který lze snadno používat na ZUŠ. 

Tento jednoduchý diagram používám velmi ráda a často s malými dětmi i se staršími “mazáky”. 

Na start diagramu píšeme název skladby a pak si vyznačujeme cestu k mistrovství. S menšími dětmi, které zvládnou svoji skladbičku nacvičit za jeden až dva týdny, používám tuto mapu pouze před vystoupením, nebo před závěrečnými zkouškami. Starší žáci s náročnějšími skladbami využívají mapu průběžně.  

Mapa může sloužit i jako nástroj plánování, kdy si řekneme, že až bude skladba hraná třeba oběma rukama dohromady (ano, jsme klavíristi), tak se ocitneme takhle blízko mistrovství. Pak už budou jen chybět další přesné kroky a je hotovo.  

Dětem tato vizualizace moc pomáhá v představě, kolik toho ještě chybí, než budeme mít skladbu celou krásně nacvičenou. I starší děti se kolikrát diví, že jsou teprve “tady”, vždyť už zvládly kus práce. Ano, ale také velký kus práce nás ještě čeká. 

Mapu můžete používat velice prostě: po každém pokroku vyznačit nějakým piktogramem (klidně i puntíkem), kde se žák nachází. Sofistikovanější použití mapy je možné, pokud na ní předem vyznačíte mety, které je třeba splnit. Např. u první zatáčky hru části z not, pak celé z not, pak zpaměti, atd. Podle vaší vlastní a žákovy potřeby. Mapa je tak mnohem konkrétnější a pomáhá dětem, aby si přesně představily práci, která je ještě před nimi. 

Nejvíce se mi mapa osvědčuje u dětí, které to mají tak trošku lidově “na háku” a učí se vše na poslední chvíli. V takových případech si plánujeme hodně dopředu, řekneme si, kdy by asi skladba mohla být hotová, naplánujeme si účast na koncertě (k tomu nám zase slouží plánovací kalendář) a vyznačíme záchytné body na mapě. V ten moment i “salámista” vidí, že se vše za týden stihnout nedá a potřebuje s prací pohnout daleko dříve.   

Někdy po dlouhých prázdninách používám i druhou barvu tužky a značím metu níž, než byla před volnem. Ale pro děti to neznamená potupu, prostě si užily prázdniny. Znamená to jen, že teď je třeba udělat práci znovu, než se dostaneme dál. 

Mapa pokroku tak pomáhá nejen při vizualizaci odvedené a budoucí práce, ale i při, řekněme, střednědobém plánování. S její pomocí můžeme děti naučit, jak jednou v budoucnu (a bez nás) samostatně nacvičit skladbu. Učíme je odhadnout, jak dlouho to bude trvat a kolik cvičení a práce je tomu třeba dát.  

Vzorovou mapu pokroku ve skladbách si můžete zdarma stáhnout v sekci Zdarma ke stažení.